EU v červnu 2022 zrušila kvóty na maso a vejce z Ukrajiny. V důsledku toho byl evropský trh doslova zaplaven drůbežím masem a vejci z Ukrajiny. Problém spočívá v tom, že producenti ze třetích zemí nemusí a často nedodržují normy kvality a životních podmínek zvířat, které jsou stanoveny pro producenty v EU. Slabou regulaci v oblasti veterinárních nebo hygienických standardů mimo to ve válečných časech nemá kdo kontrolovat.
Podezřelé je, že dovoz drůbežího masa z Polska do Česka se v březnu tohoto roku oproti únoru zvýšil o 46 %, v případě Slovenska dokonce o 96 %, na což upozornila Agrární komora ČR. Jedná se o náhodu nebo je evropský trh skutečně plný potravin ukrajinské produkce?
Předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie potvrdila, že se spekuluje o tom, že do Česka se dostává maso i vejce z neschválených provozů nebo neoznačené produkty z Ukrajiny, které se přebalují v Polsku nebo na Slovensku, čímž by docházelo ke klamání spotřebitele. Dodala, že „tzv. „ovál“ se zkratkou země členského státu EU totiž neznamená původ. Tyto dodávky z Ukrajiny pak končí především v gastronomii, především ve školních jídelnách, nemocnicích, domovech důchodců či jiných sociálních zařízeních.“
Překupníci s potravinami využívají stále stejný model, který je znám již z kauzy závadného obilí. Potraviny z Ukrajiny pod záminkou jejich transportu překročí hranice EU, nejčastěji v Polsku. Avšak namísto, aby takové potraviny pokračovaly do země určení mimo EU (nejčastěji se jedná o blízkovýchodní a africké trhy), prodá ho překupník v EU lokálnímu distributorovi. Následně je potravina označena např. jako polská nic nebrání její další distribuci v EU, mj. i do České republiky.
Některé subjekty zapojené do takových obchodů tak mohou realizovat spekulativní zisk, neboť nemusí platit cla a potraviny mohou na evropském trhu výhodně prodávat. Benefity pro ukrajinské obyvatelstvo zasažené válkou, kde byly potraviny vyprodukovány, nebo země Blízkého východu či Afriky, kam by měly předmětné potraviny směřovat, jsou přitom zanedbatelné. Evropským spotřebitelům však může jít také o zdraví.
I když veterinární kontroly doposud závady u kuřecího masa neodhalily, stejně jako v případě obilí a potenciální kontaminaci pesticidy, může jít jen o otázku času a množství kontrolovaných vzorků. V případě kuřecího masa mohou být rizika mnohem problematičtější než u nevhodné mouky, např. na evropské poměry nadměrné dokrmování antibiotiky, riziko salmonely atd.
Největší riziko, že se ke spotřebiteli dostanou potraviny, které nedosahují požadovaných hygienických a veterinárních standardů, patrně hrozí ve stravovacích zařízeních. O to více spotřebitelům doporučujeme zvýšenou obezřetnost při konzumaci potravin, u nichž není jistý původ, a to ani v případě zdánlivě neproblematického zeměpisného označení. Při nákupu všech potravin je třeba vždy řádně zkontrolovat obalový štítek, zda uvádí nejen název výrobce potraviny, ale také řádné označení země jejího původu. Není, bohužel, výjimkou, že některé státy dovezou potravinovou surovinu např. z Ukrajiny a následně z ní vyprodukují finální potravinový výrobek, který označí štítkem původu své země a tím vytvářejí zavádějící informaci pro spotřebitele. Tyto praktiky pochopitelně nahrávají velkým potravinovým řetězcům, které tak nakupují od těchto výrobců znatelně levnější výrobky (neboť potravinářské suroviny např. z Ukrajiny jsou daleko levnější, než ty vypěstované zemědělci ze států Evropské unie) a zvyšují si tak svoji marži.